Kočičí lázně malý projekt z velké lásky

Jmenuji se MVDr. Veronika Kvaková a svoji veterinární kariéru jsem zasvětila lásce ke kočkám. Můj cíl je poskytovat kvalitní služby a informace ke spokojenějšímu životu vás i vašich kočičích mazlíčků.

Vysněný titul MVDr.

Vysněný titul

Ahojte, jmenuji se Veronika, jsem veterinární lékařka a milovnice koček celým svým srdcem a bytím. Dovolte mi, abych vás krátce provedla příběhem mého srdcového projetu – Kočičí lázně Dr. Verči. Vše začlo v roce 2019, kdy jsem úspěšně ukončila studium na veterinární univerzitě v Brně a získala svůj vysněný titul MVDr.

Práce na klinice

Začala jsem pracovat jako veterinární lékařka na klinice pro malá zvířata. Jelikož mám srdce kočky, tito pacienti měli ke mně vždy dveře dokořán otevřené. Vždy jsem se snažila k mým kočičím pacientům přistupovat komplexně. Zajímala jsem se nejen o fyzické zdraví, ale také jejich psychický stav a způsob chovu. Uvědomila jsem si, jak moc jsou tyto složky propojeny a ovlivňují celkový zdravotní stav mých pacientů.

Projekt Kočičí lázně

Poslední měsíce mého působení na veterinární klinice jsem hodně přemýšlela o mé práci. Jako lékařka jsem se nemohla plně věnovat psychické stránce svých pacientů a primárně jsem řešila jejich fyzický zdravotní stav. Čím dál více jsem si ale uvědomovala, že většina zdravotních problémů mých kočičích pacientů vychází z nesprávného chování a nepochopení potřeb koček v domácím prostředí. A tak jsem se vydala na cestu kočičí behavioristky.

Tento směr mi dává možnost být o krok vpřed před množstvím nemocí, které v dnešní době trápí naše kočky. Jsem přesvědčená, že pochopením koček a správným přístupem k nim samotným dokážeme předcházet nejen nepříjemnostem v spolužití, ale zabráníme tím aj vzniku mnohým zdravotním problémům. 

Spolupráce s kočičím útulkem

 Od roku 2021 jsem začala ve volném čase intenzivně spolupracovat s kočičím útulkem OKT-Opustené Kočičí Tlapky. Z profesní spolupráce se stal koníček, z koníčku vášeň nejen pro kočičí medicínu a behavioristiku ale i něco víc. Pomáhat kočkám jinak.

Přestože jsem si na začátku řekla, že si domů na trvalo žádnou kočku nevezmu, v hloubi svého srdce jsem vždy toužila po kočičím parťákovi. Přesně 6 měsíců od zahájení spolupráce se v mém životě objevil on. Kocourek Mňouko. Mělo to být jen na měsíc, aby ve špatném zdravotním stavu nemusel trávit své pravděpodobně poslední dny v útulku. Z „jen na měsíc“ se stal rok plnohodnotného spolužití plného lásky. Z „jen kočky“ se stal můj největší učitel a osudový kocour. Z „jen na přežití“ se stalo rozhodnutí měnit osudy trpících kočičích dušiček.